KAPITOLA 2. /DĚDIČKY TŘÍ TRŮNŮ

24. července 2011 v 21:08 | Admin(ka) - Mizuru Kia |  DĚDIČKY TŘÍ TRŮNŮ


POHLED CHARLOTTE
+ Jsou to tři dny co jsem oslavila svoje patnácté narozeniny. Je 19.srpna a co nevidět skončí prázdniny a já nastoupím na střední školu.
+ Dneska v noci se mi zdál divný sen. Byl to ten samí co se mi zdá už tři dny, vlastně od mých patnáctých narozenin.


Jdu v něm ulicí v nichž jsou krásné a veliké vili a před garážemi nechybí ani luxusní auta.Do jednoho domu vejdu.Je to honosná cihlová stavba.Ani neklepu a bez vyzvání vcházím dovnitř.Přede mnou se objevuje scéna jako z hororu.Odehrává se v obývacím pokoji.Před pohovkou stojí muž a žena a před nimi čtyři postavy zahalené v černých kápích.
Z ruky jednoho ze zahalených mužů vyšlehne něco jako tmavě modrý plamen a zasáhne muže ,který jde okamžitě k zemi.Vykřiknu a schovám se za roh.Jsem vyděšená ,klepou se mi kolena a jen tak tak se držím na nohou.Znovu se nahýbám do dveří.Ted' už je na zemi i ta žena ,ale žije.Natáhne ruku a něco zašeptá.V tu chvíli si uvědomím ,že na pohovce leží tři děti.Neplakali ,spíš vypadali jakoby spali.
Žena znovu něco zašeptá a jakmile děti zmizí ,padá k zemi.A postavy v černém se rozplynou někam do neznáma.
+ A tak sen skončí. První noc jsem se probudila téměř s křikem. Ale zvládla jsem to a nevykřikla. Druhou noc jsem se probudila spíše překvapená. A dnes už jsem se to jen snažila nějak pochopit. Není moc časté,aby se někomu 3x zdál jeden a týž sen, tedy pokud se to vůbec děje. Opravdu nevím. Ale aby se mi zdál ten samí sen pořád dokola je..divné. Navíc se mi ta dvojce zdá povědomá, jako bych je už někdy viděla. I když vím, že to bych si pamatovala.
+ Vylezu z postele a zamířím dolů do kuchyně. Cestou popadnu černý župan a nazuju si pantofle. Schody beru po dvou. A už slyším jak na mě mamka volá "Chod' pomalu, to jídlo ti neuteče." Jakmile jsem se ocitla v kuchyni políbila jsem mamku na tvář a otvírala ledničku.
+ "Jak to, že už jsi vzhůru.? Je teprve osm." řekla mamka a já už, už jí chtěla říct o mém snu, když najednou jako by mě něco lehce koplo do břicha. Usoudila jsem tedy, že je to nejspíš nějaké znamení a nic jí neřekla. Jen jsem pokrčila rameny a dál pokračovala v "rentgenování" ledničky.
+ Nakonec jsem vyndala jen mléko a ze dřezu sebrala misku. Oboje jsem položila na stůl a šla se podívat do spíže po nějakých cereáliích. Ve spíži žádné nebyly. Nechtěla jsem na mamku být hned po ránu hnusná, tak jsem zase uklidila misku a mléko dal do ledničky. Bez jediného slova vyšlapala schody a zalezla do pokoje.
+ "I když jsem bez snídaně, tak si kvůli tomu nezkazím den." zabrblala jsem si. A v tu chvíli se rozhodla, že si udělám malý výlet k přehradě tady nedaleko. Hodila jsem na sebe plavky a zbytek oblečení. Jemně si namalovala oči. Samozřejmě vodě odolnou tužkou a řasenkou a ještě leskem na rty a mohla jsem vyrazit. Vlastně ještě peněženku a mobil do kapes. Sešla jsem schody a mamku našla v obýváku sedět nad časopisem pro zahrádkáře. Popravdě nevím proč to čte, když jí stejně vždycky všechna kvítka chcípnou. Řekla jsem jí, že se jdu ven a že budu na oběd asi doma.
+ Vyšla jsem z domu a zamířila si to rovnou na autobusovou zastávku.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama