KAPITOLA 4. /ZVLÁŠTNÍ A PŘITOM OSUDOVÁ..

18. listopadu 2011 v 20:32 | Admin(ka) - Mizuru Kia |  ZVLÁŠTNÍ A PŘITOM OSUDOVÁ..

+ Nasůpěně jsem se otočila na patě a šla spáts myšlenkou že: " Ráno už mi snad bude líp.Možná zjístím, že tohle byl jen hloupý sen.". A nezapoměla jsem aspon' trochu třísknout s dveřma. Pokud to toho malýho syčáka vzbudí, tím líp. Apon' zítra nebudu jediná nevyspaná a protovná v baráku.
+ Omyl.Ráno jsem se probudila a doslova vyskočila z postele. Ovšem moje zraněná noha mi připomněla včerejšek, že to nebyl jen sen. Sedla jsem si na postel a přemýšlela, co se to vlastně za jeden jediný den stalo. Bylo toho prostě moc.
+ Když to shrnu, tak sem se včera ztrapnila před Tomem a málem do něj narazila ,pak ta věc s hodinkami toho neznámého kluka a nakonec Jack.


+ Vytáhla jsem ze skříně ošoupané ryfle a vytahané tričko a šla si dát do kuchyně něco k snídani.A pokud možno se hned po ránu nerozčílit.
+ Ke snídani jsem si dala jen ovesné vločky a mléko a k mé smůle bohužel poslední jídlo co tu bylo. Chtělo by to někoho kdo zajde na nákup. A já to se svou auwajs nohou nebudu, to ani náhodou. Po někom se mrknu.
+ Moment..Jakto, že tu nikdo není..?? Že by ještě spali..?? Sakra,aspon' tak vědět co je za den. A já myslela, že jsem si včera zabodla střepy do nohy ne do hlavy.Cc..
+ Takže..Máma už v pokoji nebyla, když jsem vstávala..Takže nakouknu ke klukům do pokoje a zhodnotím situaci.
Když jsem chytala za kliku,zadržela jsem dech. "Jo to chce klid, hlavně se po ránu nerozčiluj. Rupne ti cévka. Mysli na svý zdraví En" brblala jsem si pod imaginární vousy. A pak jsem pootevřela dveře..


+ Jackova půlka pokoje byla prázdná.Tedy postel vypadala jako by v ní nikdo nespal, poličky byli prázdné a stejně tak jeho psací stůl.Byl to šok.Co když už ho táta odvezl ? Ne to by neudělal,tedy udělal ,ale máma by mně určitě vzbudila.
+ Otočila jsem se a rychlým krokem (v mém současném stavu spíš rychlým belháním) jsem mířila do garáže. Ale jak jsem následně zjístila, tak tam taky nikdo nebyl.Ta rachotina na které ted' Ian dělal byla stejně rozdělaná jako včera v noci. Vyplašeně jsem vyběhla před dům ,jako bych je ještě mohla zahlédnout.Ale to jsem samozřejmě nemohla.Bylo mi fakt mizerně.Najednou mě přepadl takový nával stesku a samoty ,že se mi podlomily kolena a já klesla na asfaltovou silnici.

+ A´ kruci. Moje noha. Bolestí jsem vystřelila do stoje tak rychle, že jsem se až zapotácela. V jednu chvíli jsem nevěděla co mě bolí víc, jestli hlava, nebo noha,ale jedno jsem věděla jistě. Pláč a panika by mi nepomohli. Takže jsem pomaloučku dopajdala do domu, posadila se na pohovku,zavřela oči a začala si třít spánky.

+ Chce to dýchat. "Nádech, výdech, nádech, výdech" opakovala jsem si stále dokola pořát se zavřenýma očima a urputně jsem se snažila něco vymyslet. Vymyslet něco, abych nezačala panikařit. Telefon. To je ono..
 


Komentáře

1 Yuki-chan | Web | 20. listopadu 2011 v 12:44 | Reagovat

Pekné, som zvedavá na pokračko ;-)

2 Hannele 花 | Web | 20. listopadu 2011 v 15:15 | Reagovat

další :)

3 ..::NaTušQa =)::..tvoje crazy SB♥.. ^__^ | Web | 22. listopadu 2011 v 19:00 | Reagovat

ou páni..to som zvedava..ako sa toto bude vyvíjať ;)

4 dream-queen17 | 28. listopadu 2011 v 21:20 | Reagovat

dobra čast, tešim sa na dalšiu :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama