PROLOG /DRUHÁ POLOVINA #1

5. března 2012 v 19:55 | Admin(ka) - Mizuru Kia |  DRUHÁ POLOVINA (..proroctví..)

(na obrázku Elisabeth Gerharte de Eslen)

Možná byste čekali, že tenhle příběh bude o lásce. O dvou osamělých lidech
co nakonec našli svoji druhou polovinu. Avšak realita je jiná.



Alexandra Gerharte de Eslen Elisabeth Gerharte de Eslen

Možná byste čekali, že tenhle příběh bude o lásce. O dvou osamělých lidech
co nakonec našli svoji druhou polovinu. Avšak realita je jiná.

Jsem Alex, celým jménem Alexandra Gerharte de Eslen. Jasně možná si ted'
říkáte: "Probůh co to je za jméno.? To je to někdo důležitej?" A ano, máte
pravdu, jsem důležitá. Ale o tom jsem až donedávna neměla ani páru. A ted'
se vrátíme zpět k příběhu..

..Všechno to dá se říct začalo válkou dvou mocných mužů o dceru muže, jež
měl moc, pomalu umíral a neměl nádledovníka. Pouze jedinou dceru, překrásnou
Elisabeth.
Podle daných zákonů nemohla mít žena moc nad zemí. Bylo nemyslitelné, aby
říši vládla žena, natož tak mladá, jako byla Elisabeth.
I když to bude k nevíře, tak byla Elisabeth na svých 19 let velice moudrá a
chytrá. Věděla, že otec umírá a bude jí chtít dát muži, jež se postará o ni
i o zem. Jen jí hluboce mrzelo, že muži, jež přijdou žádat ji, aby se stala
jejich manželkou, nebudou chtít ji. Budou za ní vydět jen zemi, kterou
sn'atkem s ní získají..

..Přicházely dopisy od vládců malých zemí, jež chtěli rozšířit svá území,
ale také přišly dva dopisy. Dva důležité dopisy. Byli od Filipa Budrehn a
Vojtěcha Ztrého. Dvou vládců jež měly největší území a moc. Dle příkazu
svého otce Gerta Gerharte de Eslen si měla Elisabeth vybrat jednoho z
nich.Ta si však nechtěla vzít ani jednoho, tak to zbylo na otce.
Filip byl starší muž s plnovousem a pivním bříškem. Byl známí svými bohatými
hostinami, kde se vždy spil do němoty a také tím, že si bral tu ženu co ho
zrovna zaujala. Problém byl v tom, že jako panovník si mohl vybrat
kteroukoli se mu zamanulo, mladou, starou, bohatou, chudou, vdanou,
svobodnou. Mohl mít každou a také toho využíval při každé příležitosti.To
Vojtěch měl v tomto ohledu jasno. Byl to mladý vládce, necelých 26 let a
řádně toho využíval. Hrál, pil, sázel a do svého sídla si nechával vodit
mladá chudá děvčata, které platil za jisté služby. Oba vládci měli četné
armády a nestranili se je použít..

..Starý Gerharte de Eslen se dlouho nemohl rozhodnout, kterému z těchto dvou
mužů svou dceru dá. Dlouho váhal..až moc dlouho. Nakonec starý král zemřel a
nechal dceru nevdanou a zem neopatřenou vládcem..

..Začali boje o dobití Severní Cressie. Cizí armády začaly plenit, zabíjet a
obsazovat. Není nic snažího než země, která nemá vůdce a nemůže se pořádně
bránit.
Elisabeth už nemohla jen nečině pozorovat, jak se její rodná země rozpadá.
Rozhodla se jednat. Zaslala Vojtěchovy dopis, v němž přijímá jeho žádost
stát se jeho ženou. Společně s ní vyžení i Severní Cressii a hlavní město
Eslen a zavazuje se se o zem starat. Elisabeth věděla, že slovo starat je v
tomto případě dost na hnanici. Ale nic jiného dělat nemohla. Bud'budou mít
lidé co jíst a kde spát. Nebo je budou cizí armády zabíjet, brát jim půdu a
majetek. Tato smlouva měla své pro i proti. Vlastně jako všechno..

..Uplynulo pár let. Elisabeth se stala ženou Vojtěchovou. Země byla
relativně v bezpečí, zato Elisabetě dal její muž pomyslný nůž na krk. Chtěl
dítě, dědice a následnovníka. Elisabeth mu však porodila dceru a jelikož
věděla nebo spíše tušila, že by to ta maličká neměla jednoduché, pokud by
vůbec přežila, tak ji svěřila své komorné, jediné přítelkyni co kdy měla.
Poslala je obě co nejdál. Přála si, aby obě oběvili onen bájný svět, který
se prý ukrýval někde za obzorem. Tam kde nebylo bezpráví, vládla
rovnoprávnost a lidé měly stejné podmínky k životu..

..Králi Vojtěchovy bylo oznámeno, že královna potratila. Byla to lež o níž
se král nikdy nedozvěděl. Uvěřil té báchorce a královna za to platila
každičký den svého krátkého života a to i potom co svému muži porodila
chlapce, kterého jí po narození odebrali a dali ho vychovávat těm nejlepším
učitelům a chůvám. A tak ji na živu držela jen vidina toho, že její dcera se
má jistě lépe než ona, že ji nikdo neovládá tak, jako jejího bratra. Avšak
mrzelo ji, že nemohla své dcerce předat tajemství žen z rodu Gerharte de
Eslen, tajemství, jež by jí život zjednodušilo, možná ale jen zhoršilo.
Doufala přesto, že na to jednoho dne přijde sama..


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Děcka, todle je jakoby úvod na téma "kdysi dávno" neděste se..
Zajímá mě váš první dojem..i dojem který stě měli kompletně.
 


Komentáře

1 chuckyna | Web | 5. března 2012 v 22:31 | Reagovat

Mě se to líbí :) Hodně.
Zatím těžko říct něco dalšího, uvidím, jak se to vyklube :) Doufám, že další kapča bude brzo :))

2 ..::NaTaLy ^ ^♥::.. | Web | 9. března 2012 v 20:02 | Reagovat

Ako vidím..Elizabeth je veľmi obľubené meno v príbehoch :D aj moja hlavná postava v pribehu..ktorý píšem/snažím sa písať..sa volá takto :D..

a toto vyzerá naozaj dobre.. zaujimavý pribeh..:)..pokračovanie si prečítam nabudúce..pretože teraz už padáám :D..

3 jennypusinka | 24. června 2012 v 13:10 | Reagovat

mě se to také dost líbí. doufám že budeš nadále v psaní pokračovat ! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama