KAPITOLA 3. /DRUHÁ POLOVINA #1

23. června 2012 v 20:11 | Admin(ka) - Mizuru Kia |  DRUHÁ POLOVINA (..proroctví..)

- Vím, že to bude znít šíleně. Ale já se tam opravdu dnes v noci chystal jít.



- Jak řekla ta stará dáma. Ještě před setměním jsem se vyšplhal na skálu. K mému překvapení tam na mě už čekala. Seděla na velkém kameni a čekala na mě. Už jsem otevíral ústa, abych ji pozdravil, avšak zarazila mě gestem ruky. Zaklapl sem a čekal co bude. Ukázala na oblohu a já spatřil pomalu se zhmotn'ující měsíc. Jakmile by jasně viditelný, žena vztala. Stáhla si z hlavy šátek, který odhalil velký drdol na její hlavě, který následně vzala a rozpustila. Bylo to jako fata morgana. Jakmile její vlasy splývaly volně po jejích zádech, objevila se záře a ona jako by omládla o dobrých 30 let. Chtěl jsem couvat, vykřiknou cokoli, ale byl jsem šokem úplně ochromen.

- "Pojd' blíž a neboj se." Slova plynoucí z jejích úst byla jemná a lehká, ale měla v sobě i sílu. Udělal jsem přesně co řekla. A ona pokračovala. "To co tu uvidíš, nesmíš nikdy nikomu říci." Pronesla a já souhlasně kývl. Přistoupila k okraji útesu, natáhla ruce před sebe, dlaněmi dolů a začala něco říkat v mě neznámém jazyce. Byl jsem zvědavý, vystrašený, ale zvědavý. Přišel jsem k okraji a koukl se dolů. Pod útesem se tvořil obrovský vodní vír. voda byla průzračná a divoká. Bylo mi jasné, že spadnout tam, tak už se nikdy nevynořím.

- Jamile to svoje zaříkání, nebo co to vlastně dělala dokončila otočila se na mě a spustila.: "Jsem Evelin, dá se říci čarodějka. Nevím, proč tomu tak je, ale mám tuto moc. Moc otevřít bránu do světa jež hledáš. Stačí jen skočit, tam dolů. Pomáhám ti, jen kvůli vidění, které jsem měla minulý měsíc. Od té doby, na tebe čekám. Bylo dáno, že pomůžeš nastolit mír a klid a spravedlivou vládu. Musíš najít a pomoci dívce. Dívce, jež má vládnout." Zíral jsem na ni. I kdyby mi nezakázala mluvit. Neměl bych co říct. Totálně mě odrovnala. Tak já doufal, že mi ukáže nějakou starou zarostlou cestičku a já se po ní vydám někam do neznáma a ona na mě vyrukuje s tím, že mám hledat jakousi holku a spasit svět či co. Než jsem stihl dál rozebírat v duchu její mentální rovnováhu, začala na mě opět mluvit. "Najdeš ji v tom světě. Má pradávné jméno. Alexandryna. A tetování totožné s tímto." řekla a ukázala tetování na svém zápěstí. Hmm pěkný..to se nám to teda zamotává..Takže si to ujasněme. Mám skočit z útesu, najít v jiným světe nějakou holku a zachránit svět. Vážně super.

- "Chlapče, přeji vám oběma mnoho štěstí. Budete ho potřebovat. A..pokud potkáš starší dámu s týmž tetováním pozdravuj ji ode mne. Je to má dcera." Hupsla..Takže když má ona i její dcera stejný tetování...Už jsem se chtěl zeptat jestli jej mají kvůli tomu spasení světa, nebo je to dědičný, ale nestihl jsem se ani nadechnout a už jsem letěl vzduchem a za sebou syšel jen tlumené "Zbohem chlapče.."
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama